Byl to dlouhý a náročný rok. Paní Emanuela se dostala do azylového domu ve chvíli, kdy měla pocit, že ztratila pevnou půdu pod nohama.
Procházela složitým vztahem, zažívala nejistotu, doma panoval nepořádek a starost o děti pro ni byla čím dál náročnější. Navíc ji trápila obava, že by jednou mohla skončit na ulici.
S podporou sociálních pracovnic ale začala postupně zvládat věci, které se jí dříve zdály nemožné. Učila se udržovat pořádek v domácnosti, hledat řešení místo rezignace a nebát se říct si o pomoc. Postupně posilovala své sebevědomí i vnímání vlastní hodnoty.
Zlomový okamžik přišel ve chvíli, kdy zůstala s dětmi sama. Místo toho, aby se situace zhoršila, rozhodla se postavit na vlastní nohy. Krok za krokem si vyřídila vše potřebné, připravila stěhování a odhodlala se k novému začátku bez partnera.
Dnes už žije se svými dětmi v jiném městě v rámci programu prevence bezdomovectví. Její příběh je důkazem, že i ve chvílích, kdy člověk ztrácí sílu, může díky odvaze, podpoře a víře v sebe sama udělat zásadní životní změnu.
(ilustrační foto, Canva)
Chcete podpořit naši práci, abychom mohli pomáhat lidem jako paní Emanuely?