Co stojí za úspěchem Potravinové sbírky, která opakovaně získává nejvíce potravin v kraji? Podle její koordinátorky jsou klíčem sehraný tým dobrovolníků, osobní nasazení a ochota pomáhat. V rozhovoru sdílí silné zážitky ze setkání s dárci, vzpomíná na okamžiky, kdy se prázdné regály potravinové banky proměnily v plný sklad, a ukazuje, jak může dobrovolnictví pozitivně ovlivnit i samotné klienty Armády spásy. Přečtěte si inspirativní rozhovor o solidaritě, lidskosti a radosti z pomoci druhým.

  1. Recept na úspěch: „Vybrat opakovaně při Potravinové sbírce nejvíce potravin v kraji není náhoda. Co je tvé osobní know-how, díky kterému je takový výsledek možný?“
  2. Jsem si jistá, že je to týmem. Máme už celkem stabilní tým, dobrovolníci už vědí, co dělat, jak reagovat na určité situace. Také je velmi důležité mít dostatek dobrovolníků a při vstupu do prodejny oslovovat zákazníky. Pokud se zákazník dozvěděl o potravinové sbírce až při odchodu z prodejny, tak se pravděpodobně zpět na prodejnu nevrátí.
  1. Srdce a emoce: „Příprava i organizace sbírky je fyzicky i psychicky náročná. Vybavíš si moment, kdy jsi stála mezi krabicemi a říkala si: ‚Jo, přesně pro tohle to děláme‘?“

To si vybavuji. Když jsem byla před první sbírkou ve skladu potravinové banky a viděla ty prázdné regály, bylo mi smutno. Když jsem pak naopak viděla ten přeplněný sklad po sbírce, smutek se změnil v radost. Když si člověk uvědomí, kolik zaplníme bříšek, tak z toho musí mít člověk pocit štěstí. A to má smysl. 

  1. Zážitky z terénu: „Stát u nákupního košíku a oslovovat cizí lidi vyžaduje dost odvahy. Jaký nejhezčí nebo nejpřekvapivější rozhovor jsi (nebo někdo jiný) s dárci zažila?“

Já jsem se od malička ráda předváděla, takže něco jako stud, nebo zdrženlivost v jednání s cizími lidmi u mě nehledejte Ráda komunikuji s lidmi a mám to tak celý život. Navíc tím byla ovlivněna i má profesní cesta životem. Pracuji celý život s velkým kolektivem. Ale co se týče zkušenosti při potravinové sbírce tak se mi vybavuje jedna zkušenost a okamžik, který tedy nebyl příliš veselý, ale velice silný. Bylo to v roce vypuknutí války na Ukrajině. Byla to podzimní sbírka. Přišla k nám jedna rodina darovat pár balíčků těstovin a mléko. Jsme vděční za jakékoliv množství potravin, které dárci koupí. Přeci jenom si odepřou něco pro sebe a darují potřebným, a není důležité v jakém množství, ale že tím vyjadřují sounáležitost a ochotu pomoci. Nicméně tito dárci nám předávali potraviny a vcelku neurvale a hlasitě nás upozornili, že si nepřejí, aby jimi darované potraviny byly poskytnuty imigrantům. Poděkovala jsem a snažila jsem se tu situaci odlehčit. Vedle nich stála paní se dvěma nákupními vozíky, úplně vrchovatě zaplněnými potravinami a drogerií, které nám darovala.  Byla to Ukrajinka a lámanou češtinou nám řekla, že si velmi váží pomoci, kterou dostávají lidé prchající před válkou a že darované potraviny jsou vyjádřením díku za pomoc, kterou lidé v ČR poskytují jejím spoluobčanům. Musím říct, že jsem se hodně styděla. 

  1. Motivace a rovnost: „Do sbírky se zapojuje celá paleta lidí včetně několika uživatelů vašich služeb. Co je podle tebe motivuje k tomu pomáhat, i když z toho nemají žádné přímé výhody?“

To musí mít člověk už v sobě. Ve své povaze. Motivací je jednoduše touha pomoci druhým a také uvědomění, že bez pomoci dobrovolníků by se takřka žádná taková akce nedala jednoduše z procesovat. 

  1. Příběh proměny: „Vybavíš si konkrétní příběh klienta, pro kterého byla účast v roli dobrovolníka důležitým momentem v jeho sebevědomí nebo životě?“

Určitě. Součástí týmu je jedna naše klientka AD. Z první sbírky měla obavy. Klasicky: co tam budu dělat, jak na mě budou lidi koukat, nechci žebrat o potraviny atd. Najednou zjistila, že na ní nikdo z dárců nekouká skrz prsty, že jsou ti lidé milí, rádi se s ní vyfotografují, popovídají. Naprosto zřetelně si vybavuji její výraz tváře, když zjistila, kolik vlastně lidí je hodných…kolik lidí je ochotných dát něco ze svého a darovat jiným lidem…těm potřebným, mezi které vlastně patří i ona. Bylo velmi silné uvědomění. Také se vždy usmívám, když jí slyším, jak o sbírce na AD povídá i několik dní po ní a ukazuje fotky Dnes už je to matador a já jsem na ní velmi pyšná. 

  1. Pohled do budoucna: „Letošní podzimní sbírka je za dveřmi. Podaří se podle tebe laťku udržet a co bys vzkázala dárcům i lidem, kteří by se chtěli zapojit?“

Věřím, že ano. Kdo se přestává zlepšovat, přestává být dobrým a já věřím, že budeme lepší a lepší A co bych vzkázala lidem, kteří by se chtěli zapojit? Chcete vidět obrovskou koncentraci dobra, vstřícnosti a pohody na jednom místě v jeden den? Pojďte do toho s námi!