Armáda spásy v Bohumíně řeší stále složitější situaci lidí, kteří se ocitli bez domova nebo jim hrozí jeho ztráta – jen za loňský rok poskytla podporu 133 osobám, ze dvou třetin šlo o ženy. Pomáhá stabilizovat život těm, kteří se potýkají s dluhy, ztrátou bydlení, zdravotními potížemi či neschopností jednat s institucemi. Bez této pomoci by řada z nich skončila na ulici.

Armáda spásy zdůrazňuje, že pomoc není jen o poskytnutí základního zázemí, ale o dlouhodobé práci, která lidem umožňuje znovu získat stabilitu. „Naším cílem je, aby sociální pracovníci pomohli lidem v extrémně náročné situaci využít také jejich vlastní možnosti a síly,“ uvádí Marcela Stryjová, ředitelka služby Armády spásy v Bohumíně. „Společně pracujeme na tom, aby dokázali získat a udržet bydlení či zaměstnání, řešit dluhy, či zdravotní potíže a samostatně jednat s úřady i dalšími institucemi.“

Armáda spásy tak v Bohumíně zastává důležitou roli – nabízí nejen krizovou podporu, ale i cestu k dlouhodobé změně. Díky systematické sociální práci, spolupráci s městem a dalšími institucemi se daří vracet lidi zpět do běžného života, což je přínosné nejen pro samotné klienty, ale i pro celé město.

„Armáda spásy poskytuje službu podporovaného bydlení v regionu již 21 let, v osmi městech a v 240 domácnostech,“ říká Jana Plačková, oblastní ředitelka Armády spásy v Moravskoslezském kraji. „Věříme, že život ve bytě, doplněný o podporu sociálního pracovníka, je pro mnoho lidí efektivnější a přínosnější než bydlení např. na ubytovně”.

V regionu MS-kraje nabízí Armáda spásy podporu především formou tzv. prostupného bydlení. Jde o systém sociálního bydlení, který pomáhá lidem v bytové nouzi postupně se začlenit do standardního nájemního bydlení. Funguje na principu několika úrovní bydlení s různou mírou podpory a samostatnosti. Lidé začínají v krizovém nebo azylovém bydlení a postupně se přesouvají do stabilnějších forem bydlení, pokud plní domluvené podmínky, např. platí nájem, spolupracují se sociálními pracovníky. Cílem je, aby si osvojili dovednosti potřebné pro udržení bydlení a postupně se osamostatnili.

Jde tedy o 3 stupně:

  • Nouzové bydlení – například noclehárny, krizová pomoc.
  • Podporované bydlení – samostatnější dočasné bydlení, s dohledem sociálního pracovníka.
  • Standardní nájemní bydlení – běžné bydlení, bez sociální asistence.

Podle statistik Platformy pro sociální bydlení za rok 2024, které nabízejí nejaktuálnější data, jež jsou v Česku k problematice bezdomovectví k dispozici[1], se v bytové nouzi nachází přibližně 161 tisíc lidí včetně 62 tisíc dětí a mladých lidí do 18 let. Zatímco před šesti lety, v roce 2018, to byla celkem polovina – 83 tisíc osob, a nezletilých dokonce jen třetina, tedy 20 tisíc.   

Příběh klientky

Paní Lenka, samoživitelka se dvěma dětmi, se po útěku z domácího násilí ocitla bez možnosti dalšího bydlení. Náhlý odchod od manžela znamenal pro rodinu nejen těžký osobní zlom, ale také hrozbu ztráty domova. V takto krizové situaci se obrátila na orgán sociálně-právní ochrany dětí se kterým navázala spolupráci, stejně jako s organizací Bílý kruh bezpečí. Zde jí zprostředkovali službu Armády spásy – program prevence bezdomovectví, která jí poskytla bezpečné a stabilní zázemí v bytě v Bohumíně a nabídla podporu sociální pracovnice při řešení rodinných, finančních i zdravotních problémů.

Díky této pomoci se paní Lence podařilo stabilizovat bydlení, najít práci na plný úvazek a zajistit dětem plynulé pokračování školní docházky v bezpečném prostředí. „U paní Lenky jsme viděli velkou motivaci začít znovu a udělat pro děti maximum. Naší rolí bylo být jí průvodcem v situaci, kterou by sama jen těžko zvládala,“ říká klíčová pracovnice služby Prevence bezdomovectví Armády spásy. Příběh paní Lenky ukazuje, že včasná a dlouhodobá podpora může zásadně změnit život celé rodiny a zabránit ztrátě domova.